Dioptrické brýle,Horsefeathers,Sportovní brýle
Bundy Horsefeathers, trička Horsefeathers, kalhoty Horsefeathers….a brýle Horsefeathers. Konečně je to kompletní!
Superpopulární značka, která letos slaví neuvěřitelných 25 let. Na začátku to byl spíš srandaprojekt, dneska je to fenomén, co nás fakt hodně baví. Všechno to začalo v roce 1989 v Kanadě. Sešla se tam parta středoškoláků, kterou víc než škola bavil skate, snowboard a punková muzika. A tak si vymysleli vlastní značku pro vlastní oblečení – Horsefeathers. Dnes ji po 25 letech sami sportovci oslovují s žádostí o spolupráci a sponzoring. Horsefeathers podporuje mladé sportovce a účastní se velkých sportovních, nejen snowboardových, akcí.
Vyzkoušeli jsme je a líbí se nám: super barvy a super tvary. Ostatně, tak jako všechny kousky od Horsefeathers. Vybral si kolega s širokým obličejem i slečna s úzkou tvářičkou. Jsou to brýlky nápadné, že si jich jeden na první pohled všimne. Ale zase ne nijak vlezle. Prostě mají šmrnc a dobře sedí.
Horsefeathers konečně i jako dioptrické brýle. Koukněte na novou kolekci.
Doslovný překlad je……koňské peří. Vážně. I swear. Značka a jméno Horsefeathers vznikla shodou náhod. Když na podzim toho roku přišel jeden z těch kamarádů, Stewart Carlson, s názvem Horsefeathers, přišlo to ostatním vtipné. Je to výraz z britské angličtiny, který zní dost zvláštně. Ale používá se tam, kde chce Brit slušně říct, že je něco úplný nesmysl. Přesně tak jako třeba že má kůň peří. Další z partičky, Joel DeVille, pak ve škole při výtvarce vyrobil linorit s prvním designem, který pak tiskli na cokoliv, co si přinesli.
Tak vznikaly první kousky Horsefeathers – třička, mikiny. Jak sami říkají: „Škola, kam jsme chodili, je v malém městě Midway. Většina z tamních zhruba tří stovek studentů byla z farem a za sport byly považovány pouze klasické disciplíny. Rozhodně ne skateboarding ani snowboarding. Dráždila je punková hudba i naše hodně volné oblečení. Když si Stew koupil Levisky velikost 40, stáhnul je páskem a nohavice ohrnul, způsobilo to poprask.“
Původní parta, která tehdy začínala snowboardovat, měla šest až sedm členů. Jedním z nich byl Hanuš Salz z Plzně. V zimě trávili každý víkend na horách: Mt. Baldy, Phoenix, Whitewater, Red Mountain a další. Snowboarding tehdy začínal a na prkně hned tak někdo nejezdil. „Když už jsme někde nějakou partu potkali, okamžitě jsme se začali bavit. Porovnávali jsme vybavení, ukazovali si tajná místa se spoustou prašanu a řešili jsme nové triky. Užívali jsme si každý moment. I když se několikrát objevila myšlenka Horsefeathers trochu víc rozjet, nikdy se ten nápad neposunul, a zůstalo tak u kreslení designů na potom.“
Snowboarding a Horsefeathers patří nerozlučně k sobě.
V létě roku 1992 se po maturitě kanadská kapitola uzavřela. Všichni se rozutekli dál na školy, Joel se vráti do Vancouveru a Hanuš zpátky do Čech: „V Plzni, kam jsem nastoupil na půl roku na gympl ladit češtinu, byla situace obdobná. Ze zhruba sedmi stovek tamních studentů, vypadal jen jeden, že jezdí na prkně. Tehdy se to dalo poznat okamžitě. Už jen podle toho, co kdo nosil na sobě. Nebyl to nikdo jiný, než můj pozdější kolega a kamarád Pavel Kubíček. Hned jsme se dali dohromady. Vyprávěl jsem mu o Kanadě i o nápadu Horsefeathers, který by se dal oživit. Začali jsme spřádat plány. Následující léto roku 1993, jsme přišli s první kolekcí. Měli jsme 200 samolepek a 50 triček. Většinu jsme rozdali, nebo prodali se slevou kamarádům. Ale bavilo nás to a věděli jsme, že v tom chceme pokračovat. Pavel byl v té době ještě na rok a půl na civilce v nemocnici a já neustále pendloval mezi Českem a Kanadou. I tak jsme ale dokázali občas vyrobit nějaké oblečení a přidat další designy a modely. K trikům přibyly mikiny, kšiltovky, první džíny, ale také bundy.“
Tenkrát všechno probíhalo postupně a dost nekoordinovaně. Něco se vyrobilo a když se o prodalo, vyrobily se další věci. Nebylo lehké najít dílnu nebo dodavatele, co by udělali věci přesně podle původních představ. Dnes to zní šíleně, ale tenkrát neexistoval internet ani mobilní telefony. Hanuš Salz vypráví: „Vzpomínám si, jak jsem několikrát týdně stál v telefonní budce na poště, a to doslova několik hodin v kuse. Zkoušel jsem obvolávat nejrůznější výrobce a podniky. Nebylo neobvyklé, že jsem se nedovolal ani nadesetkrát. Hodně dílen také vůbec nechápalo, co po nich chceme. Designově a střihově to bylo naprosto mimo jejich sféru představ. Proto to často končilo hned u prvního pokusu o spolupráci. I tak se nám ale časem podařilo najít několik firem, se kterými jsme mohli dlouhodobě spolupracovat, a tím se začít soustředit i na kvalitu, zlepšování střihů a nové designy.“
V roce 1995 v Plzni Salz s Kubíčkem otevřeli první specializovaný obchod se snowboardovým a skate vybavením a i tomu dali název Horsefeathers. V té době sice ještě nevyráběli snowboardové oblečení, ale postupně hledali materiály a výrobce, kteří by zvládli ušít kvalitní a technické výrobky. Dost z nich nedokázalo řešit požadavky jako bylo větrání v podpaží, lepené švy a podobně.
„Nicméně po několika sezónách příprav a hledání jsme se v roce 1997 pustili do své první snow kolekce. Měla pět bund a dvoje kalhoty. První katalog kreslila kamarádka. Ještě během podzimu se nám podařilo většinu věcí prodat a v prosinci jsme společně vyrazili na dva měsíce do Kanady. Jeli jsme za prašanem, snowboardingem a samozřejmě jsme chtěli naše nové výrobky i patřičně testovat. Byl to parádní trip. Měli jsme k dispozici velkou dodávku, kam se nacpali ještě dva kámoši, kteří za námi z Čech přiletěli. I tak tam bylo ale pořád dost místa na to vozit další lidi, kteří v Kanadě cestou za sněhem stopovali. Jezdili jsme takřka denně. Po večerech pařili a dokonce jsme tenkrát na jednom motelu chytli i tehdejší přímý přenos, který znamenal zlato pro české hokejisty na olympiádě v Naganu. Byla to jízda a celkově jedna z nejlepší akcí v našem životě.
Po návratu z Kanady jsme se vrhli do realizování dalších nápadů. Následoval poměrně strmý růst značky, který ale znamenal i několik let nonstop projektů. To nám pak už neumožnilo si náš výlet zopakovat a zmizet na dva měsíce někam do hor. Se snowboardingem, skateboardingem, surfováním, mountain bikingem, hudbou i kulturou kolem nás ale spojovalo obrovské množství akcí i lidí, s nimiž se naše se práce i zábava neoddělitelně prolnula. I tím se z části naplňovala Pavlovo a moje původní myšlenka: nemít „normální“ zaměstnání a dělat jen to, co nás baví.“
Horsefeathers dnes je živá, fungující značka. Tvoří ucelené kolekce od doplňků až po outerwear, které se prodávají napříč celou Evropou. Co zůstalo stejné, přestože to rozhodně má svá kancelářská negativa, je pořád ten aspekt svobody ve formě tvůrčí práce, kterou nedefinuje nikdo jiný než kolektiv lidí s podobným nastavením. Není tam žádný korporátní diktát nejaké investiční společnosti, sami si určujeme, jak se bude co dělat, a i když nejsme imunní vůči některým vlivům jako ekonomika, počasí a podobně, pořád nás všechny baví žít.
Je fajn, když se české značky hrdě hlásí ke svému původu. A ještě víc je fajn, když to dělají dobře a vtipně. Když se Horsefeathers stal oficiálním dodavatelem oblečení v projektu Plzeň hlavní město kultury 2015, oblékl realizační tým od hostesek, až po Petra Formana. A navíc v rámci kampaně vznikly ve spolupráci s Horsefeathers nejen brýle(mimochodem, k vyzkoušení na živo jsou v optice Mister Optic….jak jinak, než v Plzni) a stylové doplňky inspirované západočeským nářečím: copa (co), tuto (toto), japa (jak) – to kdybyste náhodou nevěděli:)